Jdi na obsah Jdi na menu
 


Popis bojiště a průběh bitvy 30.IX.1745

24. 10. 2015


soor-3600-scale-for-posting-2013.jpg

  

 

 

 

Popis bojiště a průběh bitvy 30.IX.1745                  

 Pruský král Fridrich II veliký se po ukončení tažení Čechami začal se svou armádou stahovat obvyklou trasou do svých zimovišť ve Slezsku. 23.září dorazily pruské jednotky v počtu asi 22 000 mužů a několik tisíc koní k obci Studenec, kde na výšinách severně od silnice rozložili tábor, který se rozkládal z míst dnešního letiště až nad obec Radeč v délce téměř tří kilometrů. Na obou koncích ležení nechal Fridrich vybudovat po dvou dělostřeleckých postaveních. 

Bitevní pole se rozkládá mezi obcemi Hajnice, Horní Žďár, Staré Buky, Nový Rokytník, Studenec a Radeč. Uprostřed bojiště se nachází obec Střítež, dříve Burkersdorf, která nesla největší nápor bitvy. Severně od ní je vrch Hranná, o který byly svedeny nejtěžší boje.

V noci z 29. na 30. září se po vyvýšeninách v okolí Stříteže začaly rozmísťovat spojenecké rakousko-saské jednotky, o síle kolem 40 000 mužů, pod velením korunního prince Karla Lotrinského, který měl v úmyslu zaútočit s výhodou početní převahy a momentu překvapení, do boku pruského tábora.

Pruský král se o rozmísťování nepřátelských jednotek dozvěděl ráno kolem páté hodiny. Původně chtěl kolem desáté hodiny opustit tábor a pokračovat v přesunu do Slezska, ale po zjištění že se Rakušané  formují k bitvě, musel svůj záměr přehodnotit. Měl jen dvě možnosti, buď rychlý ústup, který by se nejspíš změnil v úprk, nebo riskovat a přijmout boj proti téměř dvojnásobné početní převaze nepřítele. Vybral si druhou možnost a nechal co nejrychleji rozvinout svou armádu a jako první zaútočil na ne zcela zformované rakouské jednotky.

Jako první zaútočilo pruské těžké jezdectvo proti rakouské kavalerii na severním svahu vrchu Hranná. Přesto že rakouská kavalerie proti nepříteli ihned vyrazila, tak vzhledem k členitosti terénu nebyla schopna účinně manévrovat a ve zmatku který nastal byla Prusy brzo rozprášena. V té době zahájilo útok 11 praporů pěchoty ve dvou liniích na baterii 28 těžkých děl umístěných na Hranné, ale jejich útok byl odražen protiútokem rakouských granátníků. Po vystřídání první pruské linie druhou linií, byl útok obnoven a Prusové začali Rakušany z pozic na Hranné vytlačovat a tím otáčet frontu o 90 stupňů. Záhy se vložilo do boje i pruské levé křídlo a zahájilo boj o Střítež, přes kterou se Rakušané snažili zahájit útok který by odlehčil jednotkám bojujícím na Hranné. O Střítež byly svedeny prudké boje, ale pruská pěchota pozice udržela a rakouský útok ztroskotal. Rakušané opustili pozice na Hranné a zformovali se asi o kilometr dál , na výšinách jihozápadně od Stříteže, otočeni o 90 stupňů proti původní linii a jejich jednotky byly rozmístěny do písmene L. V závěrečné fázi bitvy se bojovalo v obtížném terénu, což poskytovalo rakousko-saským jednotkám podstatnou výhodu, ale i přes jejich urputnou obranu pruské jednotky postupovaly. Rakušané byli nakonec nuceni se stáhnout až k Hornímu Žďáru a potom i k ústupu ke Kuksu a Dvoru Králové.

K bitvě patří i napadení pruského tábora husary a Trenckovými pandury, kteří vynikali nejen svou statečností, ale hlavně nekázní a krutostí. Bohužel se místo napadení pruských jednotek z týlu a možného zvrácení vývoje bitvy, věnovali plenění a drancování tábora, kde ukořistili kromě jiného i armádní pokladnu a osobní věci pruského krále, včetně jeho oblíbené flétny.

 

   

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Průběh bitvy

(Milan Hubáček, 5. 11. 2015 21:26)

Protože zápisů o průběhu bitvy existuje dostatek na to abychom je mohli porovnat s místy nálezů které se daří všem kteří se pohybují s detektory v místech bojů,opět tímto všechny žádám aby se obrátili na Ivoše a poskytli mu zprávu o místech nálezů a co se našlo.Přispěje to k vytvoření mapy bitvy s možností doložení nálezy a snad nás to přiblíží k místům kde by mohly být hroby .Milan